Rujána na seakajaku 13.08.-16.08.20

S Jíťou a Vencou jsme se dohodli, že vyrazíme na moře. Po navázání vyrážíme 12.8. v podvečer směr Rujána, Juliusruh.

Cestu nám zpestřili němečtí celníci. Nejvíce je zajímali nože. Kolem půlnoci dojíždíme na parkoviště, slyšíme příboj.

Ráno vstává první Venda a přináší zprávu o stavu moře. “ Fouká a jsou vlny“. Z původního plánu, kdy jsme chtěli vyrazit „na těžko“, se stává vlastně plán B, kdy po poradě podřizujeme vše počasí a první den vyrážíme na lehko. Po dotažení lodiček na pláž neskrývá Jíťa údiv nad vlnami a s otázkou „Odkud budeme vyplouvat?“ A já říkám „Odtud“. Předáme si instrukce, provedeme zkoušku záchrany na suchu. Venda půjčuje Jítě helmu pro pocit bezpečí.

Nasedáme a s Vendou posíláme Jíťu proti vlnám. “ Prostě pádluj pádluj“.

Venda s úsměvem vyráží do příboje a vyloženě si to užívá. Já se držím pořád Jíti a komunikuju s ní. Říkej mi všechny tvoje pocity. V jednu chvíli vidím Jíťu strnulou a ptám se: “ Co je?“ Kurva, tak co je? Co je?“ A Jíťa po chvíli odpovídá: „Klepe se mi noha!“

Je fakt, že v tuto chvíli pádlujeme asi v metrových vlnách. A Venda si to stále užívá a radostí huláká na celé moře. Cílem etapy měl být mys Arkona s výstupem na maják. Připlouváme k rybářské vesničce Vitt. Zde přistaneme. Venda prohlašuje: „Budu to jistit ze břehu“. A ztrácí se ve vlnách příboje. Dávám Jítě několik instrukcí – „pádluj, vylehávej a jeď ke břehu“. Super, Venda Jíťu chytá ve vlnách na břehu. Po vylodění na břehu Venda prohlašuje: „Málem jste zachraňovali mě.“ „Jak to?“
No protože jsem v příboji eskymoval.“ Jdeme do místního podniku dát si vynikající uzenou rybu a pivo. Zaslouženě. Pár foteček, odpočinek a poplujeme zpět.

Jíťa na břehu s hlavou v dlaních si pokládá otázku, jak odtud zase vyjedu? „Pozoruj moře, jak pulzuje.“ S Vendou pomáháme Jítě se šprajdou, posíláme ji proti vlnám se slovy „pádluj, pádluj, pádluj“. Cesta zpět je trochu náročnější, jedeme po větru cik cak, protože Jíťa ještě neumí surfovat. A Venda zase huláká radostí a užívá si surfování na vlnách. Přistání je náročnější. Vlny s Jíťou
smýkají a na pláži udělá „břehuláka“. Zakempujeme u auta, grilujeme – Venda dodal krůtí steaky. Mňamka. Velím: „Jíťo lehni si břichem na loď“. Beru pádlo a plácnutím přes zadek jí pasuju na vodáka. Hlt kořalky je nevyhnutelný. Dáváme hlavy dohromady, kam vyrazíme další den.

Ráno vyrážíme k přívozu Wittower Fähre. Kempujeme na známém místě Dwarsdorf. Poté vyplouváme opět nalehko směr Hiddensee, vesnička Vitte. Špacír po městečku, koupání na západní pláži a završujeme skvělou dánskou zmrzlinkou, SUPER! Dnes bylo moře jak zrcadlo. Při zpáteční plavbě potkáváme jediného seakajakáře. Na palubě s ním je malý psík s plovačkou. Prohodíme s ním pár zdvořilostních frází a loučíme se.

Po návratu k autu baštíme skvělého španělského ptáka s rýží – zase od Vendy… Ten kluk prostě umí! A hlavně si přečíst co je psáno na ceduli! Přísný zákaz kempování pod pokutou 5000 Eur. Volba je jasná. Lodě do rákosí a jedeme spát jinam.

Je zde velmi frekventovaná cyklostezka a těsně před odjezdem na jiné spací místo nás zdraví tříčlenná rodina cyklistů a posléze poskytujeme ošetření mamce. “ Was passiert?“ ptá se Jíťa. Paní odpovídá, že najela na kámen, upadla a rozsekla si koleno. Venda tahá tlakový obvaz a obvazuje. Paní nakládáme do auta a odvážíme domů. Já sedám na kolo a se zbytkem rodiny odvážím kolo k domovu. Prostě – musíme si pomáhat.

Večerní romantická procházka k přívozu s kulturní vložkou. Našli jsme místo, kde můžeme zaparkovat a přespat.

Následující den po prozkoumání počasí volíme výlet „na těžko“. Již ze známého místa vyplouváme směr Dranske z vnější strany poloostrova. Procházka, koupačka, pizza, pivo a zmrzka, no paráda!

Plujeme najít místo na přespání. Souvislá přírodní pláž, klidné moře – tady zakempujeme. Jsme ještě mimo rezervaci. Vynikající véča, pivko a kořalečka. Konečně můj vysněný táboráček a úchvatný západ slunce.

A pak to přišlo…Bambilion bambilionů komárů. Repelentem je spíš ještě nalákáš, vole. Suchá prosolená tráva, která jenom kouří, na ně taky nepůsobí. Věčné BZZZZZZZZZZZ nás dohání k šílenství a zahání do stanů. Párty skončila.

Ráno nádhera. Snídaně, balíme a plujeme k autu. Moře jen zlehounka pohupuje. Venda s radostí
skáče do vody uprostřed moře a trénuje sebezáchranu, tzv. kovboje. Super, na jedničku. Já protočím pár eskymáků. A Jíťa se kochá.

Doplouváme k autu, zase žereme, vážeme lodě a vyrážíme směr domov.

Užili jsme si to, bylo to super. Tak ahoj moře! (Jíťa se ptá, kdy zase vyrazíme?)

Vendovi velké díky za dopravu, trpělivost a velkou pomoc.

Martin Franc

Obrázky z akce

Leave a comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..