Pošmourné počasí v české kotlině se za „čárou“ u Petrovic přehouplo do azurového slunečna a hned po půlhodině čekání v zablokované dálnici kvůli policejní akci na hledání imigrantů jsme dorazili do místa startu u přívozu v Pillnitz. Trasu přes Drážďany do Míšně si daly Jitka s Danou na kole, Martin s Janou a Petrem na vodě, Eda autem ze startu do cíle – díky, Edo!
Přestože vody v řece bylo méně než v minulých letech, proud byl vcelku svižný, odhadem 5-7 km/hod. Siluety drážďanských katedrál působily lehce přízračně, stejně jako liduprázdný zábavní park s ruským kolem, v jehož sousedství se vypínal minaret s mešitou – „zřejmě jinej gang….“
V první třetině trasy jsme dali zastávku na zmrzku u příbřežního kiosku, asi chlápkova poslední tržba sezóny…
Krajina podél řeky neustále nabízela nové a nové zajímavé scenérie – chundelaté krávy, majestátní koně, aleje se zlatě zářícím listím, větrný mlýn, vinohrady, majestátní zámky i zámečky 1+1….
Závěr naší trasy vygradoval úchvatným pohledem na vznešenou katedrálu a hrad pyšné Míšně vysoko nad řekou.
Bylo to prima, tak zas příště
Petr
Obrázky Petr PicasaWeb / Google+ Obrázky Dana PicasaWeb / Google+
[pe2-gallery album=“http://picasaweb.google.com/data/feed/base/user/113972856604515363965/albumid/6210992410181826561?alt=rss&hl=en_US&kind=photo“ ]
[pe2-gallery album=“http://picasaweb.google.com/data/feed/base/user/113972856604515363965/albumid/6210991668708627185?alt=rss&hl=en_US&kind=photo“ ]
