NOMINACE NA MS V POZNANI JE DOMA. VELKÝ SEN JE NAPLNĚN.
Olympijská disciplína kajak dvojic na 200 metrů, neboli ve vodáckém slangu kategorie K2 200m, se v letošním roce stala úspěšnou disciplínou chomutovských rychlostních kajakářů. Největší zásluhu na tom má dvojice dlouholetých chomutovských závodníků, Branka Tarkuliče a Milana Oslíka. Když jsem jim vloni gratuloval po úspěšném MČR, nedalo mi, abych se nezeptal, jaké mají další cíle. „Kvalifikovat se na MS“, zaznělo unisono z úst obou kluků. Vzápětí dodali: „Bude to ale hodně těžký“. Nevěřícně jsem na ně hleděl a sám pro sebe si říkal – blbost, jak se můžou rovnat s profíkama z Dukly. Oba chodí do práce, nikdy nemůžou natrénovat takové objemy, mají úplně jiné zázemí a prostě mě napadl milion dalších důvodů.
Neuvěřitelné se stalo skutečností. Kvalifikaci v Račicích vyhráli systémem start-cíl a jsou tam, jsou na Mistrovství světa v Poznani. Dokázali a potvrdili starou pravdu o tom, že když se něco dělá srdcem a s nutnou dávkou trpělivé práce, výsledek se nakonec dostaví. V jediném nominačním závodě s jednoduchým klíčem, kde byla jediná možnost postupu, a to vyhrát finálovou jízdu, vyfoukli Duklákům 1. místo. Mají tzv. to, co tolik chtěli. V srpnu pojedou totiž reprezentovat naši vlast do Poznaně. Rozhovor jsme uskutečnili……jak jinak……na loděnici v posilovně. Když jsem tak poslouchal a zapisoval si odpovědi, došlo mi, kolik vložili úsilí do jednoho vrcholu sezóny. Že cesta k tomuto vrcholu nebyla jednoduchá, je zcela jasné, ale na to už jsem se raději zeptal přímo jich.
Pánové, v letošním roce se vám skvěle povedlo vyvrcholení vodácké sezóny, byl celý průběh také tak úspěšný?
Brano Pro letošek byly vypsány dva kvalifikační závody, a to na SP v Szegedu v dubnu a v červenci na MS v Poznani. První pro nás nedopadl nejlépe, skončili jsme až čtvrtí o celou loď. Trenér nám ale říkal, abychom byli v klidu, do července bylo stále dost času kvalitně se připravit. Nakonec se stará pravda o kalhotách a brodu potvrdila.
Milan Sezóna nezačala nejlépe, navíc jsem si na závodech v Chomutově zranil záda a musel nuceně 10 dní odpočívat. To se v přípravě hodně projeví. Díky parťákovi a trenérovi jsem to překonal.
Výkonnostní rozdíl mezi dubnovou a současnou kvalifikací byl veliký. Jakou jste zvolili přípravu?
Brano Z našeho pohledu to bylo nastaveno od zimy až do července stejně. Na modelu přípravy se nic neměnilo. Srovnání mezi námi a Duklou proto není z tohoto pohledu reálné. Oni začali trénovat na vodě už v zimě na soustředění na Floridě a v Itálii o dva měsíce dříve. Tudíž na prvních závodech měli na vodě najeto mnohonásobně více.
Milan Je to tak. Příprava probíhá v daném schématu a ty jen musíš vědět, kdy má přijít vrchol. Vždy se lépe připravuje na jeden vrchol sezóny. Nejdříve se trénuje vytrvalost a poté postupně přecházíš do fáze trénování rychlosti. Je to poměrně složitá záležitost, do detailů se nechci pouštět, to by nám nestačilo půl dne na vysvětlení.
Zkuste vaši přípravu popsat alespoň stručně, tak na jeden odstavec
Brano Mám shrnout do odstavce tu dřinu? No jak chceš. Ráno vstáváš, nastoupíš na první fázi tréninku, pak jdeš do práce. Sotva se vrátíš domů, už začíná druhá fáze tréninku na vodě. Třetí fáze je v posilovně. Tak to jde každý den mimo pondělky.
Milan Zásadní rozdělení přípravy je na zimní a letní. V zimě jezdíme na běžkách, plaveme, běháme a posilujeme. Letní přípravu máme rozdělenou tak, jak jsem říkal, postupně přecházíme od vytrvalosti do rychlosti na vodě i v posilovně. Trénuje se dvou až třífázově dle možností, protože oba máme své povinnosti v zaměstnání. Na soustředěních se trénuje na čtyři fáze.
Když vás tak poslouchám, máte vůbec někdy dovolenou?
Brano Naše dovolená padne na závody a přípravu.
Milan Jo, odpočíváme každé pondělí, to máme volný den. Teď si uvědomuji…to vlastně chodíme do práce, já vlastně na dovolenou nejezdím.
Kolik celá příprava na olympijskou disciplínu stojí peněz a kolik stojí vybavení? Máte nějaké sponzory?
Brano Na celý rok? Než jsi se zeptal, nikdy jsem o tom moc nepřemýšlel, technické zázemí hradí náš oddíl, ostatní si musíme hradit sami. O dotacích bude víc vědět parťák.
Milan Letos musíme velmi poděkovat Ústeckému kraji. Dostali jsme dotaci na přípravu 80 000 Kč. Žádost o grant zpracovával náš trenér a jsme rádi, že to vyšlo. Shrnu-li náklady, je to takto: soustředění a doprava 80 000 Kč, technické zázemí pro přípravu 40000-60000 Kč. Takže cca 140 tisíc Kč na hlavu. To vše bez nákladů na naše mzdy a na mzdu trenéra. Žádné jiné příspěvky na přípravu bohužel nemáme, ale kdo ví, třeba se v budoucnu někdo ozve.
Vaším trenérem je Viktor Legát ml. a pokud vím, bydlí v Praze. Jak vlastně komunikujete a jak často vás vidí v tréninkovém procesu?
Brano Funguje to bez problémů. Buď nám posílá rozpisy emailem, nebo nám je předává osobně.
Milan Viki nás trénuje už od roku 2005 a nemáme spolu žádný problém. Viktor do Chomutova přijíždí vždy na tři dny v týdnu. Během nich si stačíme říci vše potřebné. V našem věku už žádný dozor nad dodržováním tréninkové morálky nepotřebujeme. Je sice o 10 let starší, ale stále nám dýchá na záda. Na soustředěních absolvuje s námi celé tréninkové dávky. Musím říci, že letošní úspěch je především jeho zásluha.
Můžete všem přiblížit, jak probíhaly nominační závody v Račicích? (oba chlapi se rozzářili – pozn. aut.)
Brano Při první rozjížďce žádná sláva, přestože jsme ji vyhráli. Ale stále jsem věřil. Při rozjetí před finále Milan rozvíjel své věštecké schopnosti o našem vítězství, dodalo mi to sebevědomí. Pak jsme najednou byli na startu a práskl výstřel. Vložili jsme do toho všechno, co jsme za ta léta nastřádali. Od začátku jsme byli první. Protože sedím vpředu, mám periferně přehled o soupeřích. V cíli jsme vykopli loď, ohlédl jsem se a pak si pamatuji jen obrovskou euforii. Po závodě večer jsem ležel a nemohl usnout, stále se mi to v hlavě opakovalo.
Milan Většinou podvědomě vycítím, jestli to pojede. Jeli jsme se hodinu před startem finále vyjet a najednou to přišlo, přišel ten pocit, kdy ti všechna čidla v těle hlásí, že vše je optimální, že přišla forma. Na finále jsem tomu věřil, věděl jsem, že to vyjde. Ten pocit po vítězství se nedá popsat. Představ si, že celý rok makáš, podřídíš tomu celý rok života a ono to nakonec vyjde. Vím jen, že na to do konce života nezapomenu. V noci jsem na tom byl stejně jako Branko. Moc jsem toho nenaspal.
Je vám přes 30 let. Máte ještě nějaké další mety ve sportovní kariéře?
Brano Vše bude záležet na našem zdraví. Teď se soustředíme na Poznaň, pak se uvidí.
Milan Je to tak, na MS si to jedeme užít a vychutnat. Ostatní teď nechceme řešit.
Díky za váš čas. Přeju vám oběma, ať se na MS zadaří a hlavně, UŽIJTE SI TO.
Pavel Tomášek
