Rujána 07.06.-10.06.18

Za TEPLÉHO podvečera se scházíme na loděnici, za TEPLÉHO podvečera navazujeme lodě a za TEPLÉHO podvečera vyrážíme na sever, k bělostným plážím Rujány. Za TEPLÉ noci přijíždíme k severnímu moři, ukládáme se ke spánku na PROHŘÁTÉ louce a teplé ráno nás probouzí SÁLAJÍCÍM sluncem a modrou oblohou. V tomto TEPLÉM duchu se pak nesou všechny 3 dny našeho putování po jinak větrných a chladných končinách severního Německa. Při cestě domů nám příroda připravila náznak bouřky Z HORKA a TEPLÉHO deště a před hranicí se nad námi na uvítanou zaklenula ukázková duha. Prostě bylo TEPLO, bylo parádní počasí, příroda zářila všemi barvami a my zářili s ní 🙂

Pár momentů  z akce:

  • když projíždíme Dražďany, volá mi Tonda Pultar, že právě vyráží z Chomutova a rád by se k nám přidal. Je nás šest, v sedmi se to táhne líp. Přes WhatsUp si navzájem sdílíme svou polohu, 100 km před Rujánou nás Tonda dojíždí. Chvíli jedeme vedle sebe a poblíkáváme na sebe, pak ukázněně za sebou pokračujeme až do vytipovaného místa na přespání u osady Dwarsdorf
  • Zjišťujeme, že je zde pěkný vlez na vodu s přírodní písčitou pláží, ale že je zde chráněné přírodní území a nocleh ve stanu či mobilhome tu stojí dle informační cedule 5tis €. Tak si pro jistotu stany stavíme pár desítek metrů před ceduli. Žádný výběrčí ráno nepřichází, jen paní, venčící psisko, nás ubezpečuje, že pokuta se vztahuje i na místo, kde jsme přespali. Ale to už máme stany složené :-/
  • Dle předpovědi má první den dopoledne dout mírný západní vítr, další dny pak severovýchodní vítr. Dle toho upravujeme náš plán – první den z Dwarsdorfu vnitřním mořem na severovýchod s větrem v zádech (no, v zádech jsme vítr ve skutečnosti měli až posledních pár kilometrů), další 2 dny pak podél severního pobřeží Rujány s mysem Arkona opět s větrem v zádech na západ / jihozápad (jo, vítr fakt v zádech, to už klaplo)
  • První den
    • po vnitrním moři Rassover Strom a Breetzer Bodden dorážíme po 12 km do přístavu Breege. Zjišťujeme, že všechny výlezy jsou soukromé a končí u někoho na zahradě. Nakonec nacházíme parádní výstup z vody, který vypadá, že není oplocen a tak se zde vyloďujeme a nasazujeme na lodě kolečka pro přesun na východ přes pevninský ostroh k Ostsee. Filip po bližším ohledání však po chvíli přichází se zprávou, že i zde je na konci cesty zavřená brána. Nevracíme se. To ty kajaky radši přes ten plot přehodíme. Branka je zavřená, ale není zamčená. Přehazovat nemusíme.
    • kráčíme s loďkami  posazenými na kolečkách směrem k východnímu pobřeží u Juliersruh. Zdeněk tlumočí doporučení od svého kamaráda, že se na Rujáně někde u majáku nachází restaruace, kde servírují parádní uzené ryby. Nevídíme maják, ale poutač na uzenou rybu nelze minout. Dobrá volba, dobrá ryba, pivo taky. Maják nikde. Ale však on tu někde nějaký blíž či opodál určitě bude 🙂
    • přicházíme na bělostnou písečnou pláž v Juliersruh, pokládáme lodě na mírně se vlnící hladinu a záhy vyrážíme na severoseverovýchod vstříc mýtickému křídovému útesu se slovanským názvem i slovanskou minulostí Arkona. Kolem 17 hod. končíme naši dnešní námořní pouť u písčité pláže, chráněné proti případnému příboji balvany. Ty balvany jsou uspořádány do zvláštních koridorů, které vymezují ve směru od moře přístup k pláži. Nechce se nám věřit, že by to udělala příroda, ale připadá nám neuvěřitelná i varianta, že by s takovými těžkými kamennými bloky mohl někdo jen tak pohnout kvůli takové nicotné pohnutce jako pohodlné vylodění se seakajakem.
    • v podvečer ještě vyrážíme pěšky na nedaleký mys Arkona. Je to jen 1/2hodinka chůze po pěkné cístce vedoucí příbřežní buření. Je tu několik majáků, ale rybí restaurace kupodivu žádná. Na kraji útesu se rozkládá areál původního slovanského hradiště, vstup je sem však z bezpečnostních důvodů zakázán, branka je zamčená. Vypadá to, že už dlouho. Na opravu a údržbu asi nejsou zdroje. Škoda. Otáčíme se tedy zpět. Opravdu se tam nepodíváme? Plot není vysoký. Stačí nepatrné kývnutí a otačíme se znovu o 180 stupňů a přehupneme tam. Slovani tu měli fakt pěkné výhledy na moře a dolů na útesy. Z hradiště se však mnoho nedochovalo, patrný je jen původní mohutný obranný val.
    • Vně valu stojí dvě železné a korozí už hodně načaté židličky na vysokých nožkách. Sedák je skutečně velice úzký, vhodný pro hodně malé dítě – ale to se nahoru rozhodně nemůže vydrápat. Dospělý se nahoru na židli sice vydrápe, ale s šířkou svého pozadí si posezení moc neužije. Sednout si může tak maximálně na madla. Tak se tam vydrápeme. Židličky se pod námi povážlivě kymácejí, a tak se z nich radši opatrně spouštíme a ponecháváme je v jejich rezivějícím rozpoložení.
    • dnes jsme na vodě najeli celkem 25 km.
  • Druhý den
    • vyrážíme kolem 10.hod., vánek trošku zvedá vlny, snažíme se surfovat. Občas se nějaký slide docela někomu vydaří, to se pak šťastlivec ozve hlasitým halekáním.
    • Tonda se od nás odpoutává, má dnes v plánu dopádlovat až k ostrovu Hiddensee.
    • dorážíme k mysu Movenort. Bělostná pláž s modrým mořem se přímo podbízí k relaxaci. GoogleMap prozrazuje, že by tu měla být restaurace s rybkami. Filip jako předvoj se však za chvíli vrací s tím, že je zavřeno. Nevzdáváme se, kontaktujeme kolemjdoucí hodně znalou Berlíňanku, která nám doporučuje hned 2 restaurace v nedalekém okolí. Hlasujeme pro tu bližší – Schwalbenest. Je 12:30 hod., mají otevřeno do 14 hod a pak zase až od 17 hod. Pojíme tu, popijem a popovídáme. Ke 14.hodině platíme, Zdeněk odchází z terasy do nitra domu na záchod. Vzápětí majitel restauraci zamyká a má se k odchodu. Naštěstí si ho všimneme, vysvětlujeme mu, že do 17 hod. se nám na Zdenka čekat nechce. Zdeněk přichází z nitra domu nic netušící a spokojen…
    • vracíme se zpět na bělostnou pláž. Nelze si zde na chvíli nelehnout a nerelaxovat. Je to paráda.
    • a Tonda pořád pádluje
    • pádlujeme po vlnách a ve směru větru do Dranske. Výsadek na chráněné písčité pláži
    • kráčíme uličkou s kýčovitě vypulírovanými zahrádkami. Na náměstí mají 2 koule – kamennou přírodní kouli vulkanického původu starou 120mil let a želenou kulatou námořní minu starou 70 let.
    • je horko, musí tu být přeci nějaké zařízení, kde nám prodají aspoň zmrzlinu. Místní paní sděluje, že zmrzlinu mají vpravo. Nic tam není, tak se ptáme jiné paní, ta nám ukazuje vlevo. A zmrzlinu tu fakticky mají. Výbornou
    • volá mi Tonda z ostrova Hiddensee. Měl v plánu obeplout ostrov ze severu na jeho západní pobřeží, v polovině ostrova loď po pevnině přetáhnout na východní pobřeží, přepádlovat přes mořskou úžinu od Hiddensee zpět k Dranske a na večer se k nám připojit. Ke svému překvapení však nenašel na východním pobřeží Hiddensee místo, kde by kajak položil na vodu, a tak ostrov se rozhodl Hiddensee obeplout po téže trase jako při cestě tam. Domlouváme se na orientačním místě našeho noclehu na pláži pár km jižně od Dranske.
    • cestou zpět ke kajakům natrefíme na poutač, na veřejnou zahradní párty, kde se griluje a točí se české pivo. Dobře, jdeme na pivo. Na etiketách je doopravdy uveden název „Sankt Jaro – original Czech beer“. Nikdo z nás o takovém pivu nikdy neslyšel. A chutná tak nějak německy….
    • a Tonda pořád pádluje
    • přecházíme zpět k našim kajakům. Slunce, sklánějící se k západu, vytváří na mořské hladině oslnivě zlatý klín.
    • od zlatavého klínu k nám zprava od Hiddensee blíží zelený kajak. No to je přece Tonda. Pěkně načasované, není-liž pravda?
    • idylická pláž má své původní obyvatele – komáry. A ti nás vítají po svém
    • dnes jsme na vodě najeli celkem 15 km. Tonda  50 km.
  • Třetí den
    • vodní hladina je hladká jako zrcadlo, jen jemňoučce nakrabacené všudypřítomnými swellovými  vlnkami.
    • padlujeme podél  písečných mělčin a liduprázdných pláží poloostrova Bug. Na chvíli vysedám z kajaku a kráčím teplou vodou pěšky. Kolem mě proudí nekonečná hejna malých rybek.
    • za zatáčkou se otvírá vnitřní moře Rassover Strom a po chvíli nás již vítá naše výchozí pláž s mělčinou a možností stanování za 5000 €.
    • dnes jsme na vodě najeli celkem 12 km.

Rujána je krásná, počasí ji ještě přikrášlilo, parta byla prima, žádné komplikace, žádná krev. Jen Venca někde ztratil milovaný modrý popruh na uvazování lodi.

Zapsal Petr Smítka

Obrázky z akce

Leave a comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Jedno zamyšlení nad “Rujána 07.06.-10.06.18”

  • Vít Kuba