Poslední páteční večer před změnou na letní čas jsme věnovali tradičně oslavě Březňáků, Všem jsme pěkně spořádaně popřáli… a popřáli jsme i Pepovi, i když prý v březnu slaví jen svátek. To neva. Na zdraví si můžeme popřát kdykoli.
Na začátku naší naší sešlosti jsme společně uctili památku našeho kamaráda a kanoistu Zbyndi Vondráčka.
A pak už ke slovu přišly naše nestárnoucí písničky za doprovodu kytar, mikrobanja, sága a flétničky.
Oslava se zdařila, pozpívali jsme, poklábosili, pobaštili tradiční tatarák a další ňámky, žádná krev netekla.
Jen chraplavý hlas a bolavé prsty od kytary následujícího rána lehce připomněli, že to byla oslava jak se patří.
Tak zas příště.
Zapsal Petr Smítka
