BodenSee Marathon 31.05.-02.06.19

Teplé počasí, hladká voda s občasnými línými vlnami, krásná svěží příroda s bílými alpskými štíty na vzdáleném horizontu. A skvělá rodinná atmosféra v Kanu-Club Singen v Iznangu. To je můj první dojem po příjezdu k břehům Bodamského jezera, kde se zítra uskuteční Bodensee Kanu Marathon.

Po startovním výstřelu se hladina začíná vařit pod mohutnými záběry pádel. Po počátečním rychlém startu se tempo trochu zmírní, ale udržuji rychlost kolem 11,5 – 12 km/h. Ve skupině s dalšími kluky příjízdím po 10 km ke kanálu Bruckgraben oddělujícího ostrov Reichenau od pevniny.

Zde je důležitá křižovatka – účastníci půlmaratonu zde musí odbočit vpravo a vrátit se zpět na startovací-cílovovou linii, maratónští vodáci musí odbočit jen mírně vpravo a pokračovat směrem ke Stein am Rhein ve Švýcarsku. Snadno pochopitelné na mapě, obtížně realizovatelné během závodu na vodě.

Když projíždím touto pomyslnou křitovatkou, jsem v čele skupiny. Asi volím správný směr, ale jist si nejsem, proto zpomaluji a rozhlížím se kolem sebe. Někdo za mnou (možná na břehu) volá „odboč vpravo“. Věřím, že ten pokyn je pro mě. Později shledávám, že jsem se mýlil.

Znovu dojíždím skupinu závodníků a pokračuji v boji. Po nějaké době vidím, že je to něco špatně, to ​​panorama přede mnou je příliš podobné místu, odkud jsme vystartovali. Závodníci kolem mě mi potvrzují, že oni jedou půlmaraton. Pokládám pádlo a rychle zvažuji, jak dál. Pokračovat dál do cíle a očekávat diskvalifikaci anebo se vrátit zpět a napojit se na maratonskou trasu?

Vrácím se zpět. Nějakou dobu trvá, než vysvětlím svému tělu, že závod bude o něco delší. Pádluji sám směrem k Stein am Rhein. Asi 1 km před otočku zahlédnu před sebou posledního maratónský paddlera. Moje srdce začíná závodit. Dostihnu jej přímo na otočce. Pokračuji zpět a v dálce před sebou rozeznávám další třepotající se siluety vodáků. Dostihnu jednoho, druhého, dalšího….

Dívám se na svůj sporttester, právě míjím 42. km, ale cílová čára je stále daleko. Míjím skupinku pomalejších kajakářů, od nich se při předjíždějí se ke mě připojuje Stephanie Seelhof a až do cíle jede chvíli vedle mě, chvíli za mnou. Blížíme se k cíli. Tempo se zvyšuje, vytlačujeme ze sebe poslední zásoby energie.

Cílová čára, poslední záběr, poslední pohyb. Pak ticho a klid. Závod skončil. Život je krásný.

Sportester se zastavuje na 47,5. km, konečný čas 4:33 h. Přibližná rychlost 10,4 km / h. To není tak špatné s ohledem na můj průběh závodu.

Velký dík firmě Stellar za podporu a za perfektní seakayak S18R

Video z akce

Obrázky z akce

Leave a comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..