Pádlování na mořských vlnách mám strašně rád. Vodní hladina v neustálém pohybu na bezpočet způsobů, zdánlivě chaos, ze kterého by se člověku mohla motat hlava. Ale má to svůj jednoduchý řád, byť číst v něm bývá mnohdy složité.
Stejně jako v minulých letech, i letos se přihlašuji na závod v oceánském pádlování Ostsee Cup v oblasti severoněmeckých pláží kolem Warnemünde. Jet však takovou dálku jen kvůli jednomu závodu je tak trochu marnost. Proto po dohodě s parťákem Adamem Mačkalem vyrážíme na Balt v předstihu, abychom se jako praví suchozemci trošku na mořské vlny adaptovali. Zároveň jsme domluveni, že budou-li povětrnostní podmínky příznivé, popádlujeme na vlnách i ve dnech po závodě.
K baltskému pobřeží dorážíme ve čtvrtek v noci. Následuje nedočkavé dospání do nezvykle horkého rána a hurá na vodu. No, ještě ne. Jsme jen dva a z bezpečnostních důvodů preferujeme jet na moři společně. Pro tyto účely s sebou mám MTB, které vyložím v předpokládáném cíli mořské etapy a po vylodění na něm jedu zpět na start pro auto. Cyklostezka vede v zásadě podél pobřeží, celá otočka nezabere víc než 1,5 hod.
Páteční dopoledne pádlujeme z Warnemünde do letoviska Nienhagen (cca 10 km), odpoledne si pak dáváme na vodě etapu z Elmenhorst do Heiligendamm (cca 13 km). Vlny jsou tak akorát, užíváme si to. Adam se sice na své stávající rychlé, ale vratké, surfski Nelo Vintage necítí úplně ve své kůži, ale pořešíme to tak, že mu nabídnu přesednout na zkoušku do mé testovací surfski Stellar SEI, která je také rychlá, ale stabilnější. Přímo na moři vystupuji ze SEI do vody, Adam do něj přesedá, já z vody vylézám na jeho Nello – a je po starostech.
V sobotu se na pláži u startu potkáváme s celou řadou známých tváří, mj. i s guru oceánského pádlování, jihoafričanem Oskarem Chalupskym, který zastupuje výrobce lodí Nelo. Domlouváme s ním dobrý obchod – Adam se odstřihává do své vratké Nelo Vintage a přijímá za nového parťáka stabilnější Nelo 550. Je z ní nadšený, konečně se na vlnách do toho může pořádně opřít 🙂
Start závodu OstseeCup je naplánován na 13. hodinu. Vítr sílí, elitní jezdci se těší, méně zkušení hledí na zpěněnou mořskou hladinu s trochou napětí. Komentář k samotného závodu v příspěvku zde.
V neděli dopoledne se na pláži spolu s dalšími pádlery setkáváme s Oskarem Chalupskym a se zájmem absolvujeme jeho instruktáž i praktický nácvik různých technik na vodě (říká se tomu legračně „surfski clinic“).
Odpoledne s Adamem vyrážíme na surfski kajacích ke vjezdu do přístavu Rostock. Lehce proti větru pádlujeme slaným jezerem (či spíš zátokou) Breitling podél zakotvených vojenských lodí až k protějším břehům. Zde se na druhý pokus trefujeme do říčního koryta Moorgraben vedoucí rákosím a ptačí divočinou. Chvilku si nejsem jist, zda mě nešálí zrak – na vodní hladině se tu prohánější auta. Nene, jsou to šlapací vodní kola s legračním designem. Ale stejně je radši předjíždíme předpisově vlevo. Pádlujeme až k silničnímu mostku u MarkGrafenHeide. Dál už pádlovat nejde, koryto je dokonale zarostlé. Bereme kajaky „do teplejch“ a přenášíme cca 1,5 km k mořské pláži. Krátký odpočinek a hurá na moře. Vítr i vlny jsou přesně v souladu s předpovědí a tak si na cca 10 km zpět do našeho ležení ve Warnemünde užíváme dokonalý „DownWind“.
V pondělí by se dle předpovědi měl vítr i směr vln kapku změnit a tak pro dnešní downwind session volíme úsek trošku severněji, z Ahrenshoop do Dierhagen (cca 15 km). Je horko, nad vnitrozemím se pomalu zvedá tmavá hradba bouřkových mraků. Kontroluji aktuální předpověď – bouřka ano, ale až pozdě odpoledne. Vítr teď ještě ano, za 3 hodiny ne. Nechceme riskovat, že nás bouřka zastihne na moři, ale předpovědi ověřené na několika serverech nakonec uvěříme a vydáváme se na vodu. Prvních 10 km je jsou podmínky naprosto dokonalé, vítr v zádech, vlny podél pobřeží. Nádhera. Na zbývajících 5 km vítr utichá, vlny mizí. Do cíle dojíždíme poklidnou jezerní hladinou. Ale stálo to za to.
To ještě netušíme, že na nás na břehu čeká miliarda agresivních komárů vystresovaných předbouřkovou atomosférou a jsou schopni ve svém šílenství sát snad i přes neoprén. Prchám před nimi na kole zpět k autu, Adam, čekající u lodí, před nimi prchá do moře. Ale i tak jsme oba jeden velký pupenec. Zajimavé je, že okolní Němci jsou naprosto v klidu, děti si hrají, dospělí klábosí – buď mají hodně dobrý repelent nebo mají strašlivě odpuzující pyžmo anebo to jsou prostě drsňáci 🙂
Aktuální předpověď hlásí, že dnešním dnem vítr a vlny končí, několik následujících dní má pršet a panovat prakticky bezvětří. Je to ložené, jedeme domů.
Vytěžili jsme, co jsme mohli, nyní je čas se vrátit.
Zapsal a zažil Petr Smítka
Video z akce: Balt na SurfSki, autor Petr Smítka
Obrázky z akce autor Petr Smítka
