Oslepeni sluncem na terásce před loděnicí, pomlsáváme Frigovu výbornou rožněnou kýtu s nakládanými okurkami a ucucáváme pivko nebo tonic. Příchodem Jirky se repertoár rozšířuje o báječnou jemnou slivovičku.
S posledními paprsky slunce však končí terásková idyla, jde se slavit.
Frigo na mole usedá do připraveného seakajaku, který je JEN JEHO. Záhy kamarádi kajak vyklápějí a Frigo z kajaku plavmo vyklouzává do studených vodních mas Kamenčáku. Frigo srdnatě dokrauluje ke břehu, kde jej kamarádi berou vlídně pod klepety a doprovázejí k molu. Chystá se ještě jedna koupačka. Frigo se na poslední chvíli začne trošku vzpěčovat – když už má letět do vody, tak ne sám. Martin se mu vysmekává, následuje krátký střet s Dášiným Honzou. Honza je o metr vyšší než Frigo a rozhodným chvatem Friga posílá nekompromisně do vody. Jako budoucí zeťák kapku prekérka, ale dobrý. Vodáci jsou tvrdí, ale dobrosrdeční.
A pak už mizíme v bezpečí a teple loděnice. Následuje slavnostní ceremoniál se šedesátkovým dortem, Jitčina básnicky vytříbená gratulace, šampáňový přípitek, tradiční český popěvek „Mnoga ljetam“, Melounova scénka, dárčeky. Přání nejen k Frigovým LX-tinám, ale všem Březňákům, označkovaných oranžovým kuřátkem 🙂
Muzikantů se letos schází požehnaně – 4 kytary (Horáci, Jirka Paulík a já), Berta s houslemi a flétnou, Honza Dundr s elektrickou basovkou. Tak do toho hrábnou a s malými přestavkami se hraje, zpívá a trochu i tancuje až přes půlnoc.
Akce se vydařila a přestože to nebylo nutno, bylo přímo veselo. Ať žijí Březňáci!
Zaznamenal: Petr Smítka
