Jmenuji se Jiří Nachtigal, letos mi bylo 25 let a už od roku 2008 jezdím za chomutovský oddíl na sjezdovém kajaku.
Ani letos jsem si nemohl nechat ujít pár závodů v barvách našeho oddílu.
Závodní rok 2022 byl pro mě trochu jiný, než ty předešlé.
O první část Českých pohárů ve sjezdu jsem bohužel přišel z důvodů studijních a následně i pracovních, zkrátka život už pro mě není jen o pádlování.
První účastí na závodech v této sezóně byl až Český pohár ve sjezdu na Lipně v druhé polovině srpna (20-21.8), což je každoročně takový vodácký svátek na konci léta.
- Za mě je závodní trať pod lipenskou přehradou určitě jedna z nejhezčích a rovněž nejtěžších sjezdových tratí vůbec. Názvy peřejí jako je „Prokop“, „Železňák“ nebo „Papírna“ znají moc dobře nejen sjezdaři, ale i všichni ostatní vodáci.
- Soustředil jsem se zde hlavně na závod ve sprintu. Sprintový závod se tradičně konal na kaskádě „Železňák“ a konkurence byla jako vždy veliká. Sjela se sem kompletní česká špička, jelikož se tyto závody počítaly do nominace na Mistrovství světa juniorů v Banja Luce. Závody na kajaku vyhrál mladý Honza Šindelář, závodící za plzeňský oddíl. Já jsem se těsně vešel do první třicítky se ztrátou necelých šesti vteřin za vítězem, což pro mě nebyl špatný výsledek.
První zářijový víkend (3-4.9.) hostilo České Vrbné poslední ze série Českých pohárů ve sjezdu. Mimo českou špičku se závodů zúčastnili i závodníci ze zahraničí, jelikož se v rámci Českého poháru uskutečnily i závody Evropského poháru, zkráceně ECA CUP. Na sjezdaře tu čekala opravdu technická trať, kde i malá chyba mohla znamenat předčasné ukončení závodu. Voda v kanále pulzuje a jsou tu dost výrazné „vracáky“, do kterých se snadno zasekne špička sjezďáku a je vymalováno. Ve Vrbném se jely celkem dva sprinty ve dvou dnech.
- Na start prvního závodu se postavilo celkem 107 kajakářů z celé Evropy. Nechyběli sjezdaři z Bosny, Makedonie, Německa, Rakouska, Slovinska, nebo Švýcarska. Závodu se účastnil i úřadující mistr světa ve sjezdu Nejc Žnidarčič ze Slovinska, avšak v sobotním závodě na nejlepšího českého sprintera Vojtu Matějíčka nestačil. Žnidarčič obsadil až čtvrtou příčku, což bylo pro všechny překvapením. Druhého dne už tento Slovinec dokázal závod ovládnout a dojet si pro první místo. Já osobně jsem skončil v lepší polovině startovního pole, což mi udělalo radost.
- V druhém závodě jsem po výrazných chybách na trati nedokázal navázat na solidnější výsledek z předešlého dne. Osobně mi vyhovují spíše vytrvalostní závody na přírodních řekách, než krátké sprinty na umělých kanálech.
Posledním mým závodem letošní sezony byl pro mě říjnový Krumlovský vodácký maraton (8.10.) se startem ve Vyšším Brodě a cílem poblíž historického centra Českého Krumlova. Ačkoliv mi asi na 15. kilometru začaly docházet síly, dokázal jsem do cíle dopádlovat v dobrém čase. 36 km dlouhý závod jsem jsem zvládl ujet v čase 2 hodiny a 45 min, z čehož jsem měl radost, protože jsem se zlepšil ve srovnání s loňským časem o 5 minut.
Závěrem musím říct, že mě pádlování stále baví a naplňuje, takže se budu těšit i na další rok závodění na kajaku. Jezdím hlavně pro radost.
Jirka
