Úderem 23.hodiny se na rozzářilo barevné zdobení na smrčku vedle loděnice a ozářilo tváře nabalených postav, podupávajících v nočním chladu. Pak se rozezněly Bertovy housle a moje kytara, světelné kužele čelovek zacílily do připravených textů a svorně jsme si pěkně pozpívali vánoční koledy.
Sametová jezerní hladina a ztichlá železniční trať ani nedutaly.
Pěkně jsme si zapěli. Hm. Tak zas za rok.
Zapsal Petr Smítka