Babí léto se na víkend rozzářilo v plné své síle a kráse.
S ubytováním na Rožmberském hradě, kde jsme doposud každoročně nocovali, je veta, protože si jej pod svá křídla vzali památkáři. A tak jsme se pro letošek z hradu sesunuli do podhradí do penzionu U Martina. Výškově o level níže, komfortem o level výše 🙂
Vltava se do sobotního rána probouzí zabalená do mlžného oparu, ten to však záhy pod náporem slunečních paprsků vzdává a začíná den jak vyšitý. Není důvod čekat na jedenáctou, která dle pranostiky rozhodne o počasí zbytku dne. Rozhodnuto je mnohem dříve. Ale jedenáctá hodina je přece jen dnes důležitá – je to čas, kdy pod hrází Lipenské dvojky zazní startovací siréna.
Z chomutovských vodáků startuje
- na kajaku Luděk Hrbek, Jana Tykalová a já,
- na dvoukajaku Frigo s Ivetou, Martin Franc s Dášou Březinovou a Tomáš Frigo s Káťou Mílovou
- mimo závod volným splutím Kuncovka na K1 a Legati s Mirkou, Janou a Jitkou na raftu.
Startovní atmosféra houstne, koncentrace lodí na startovních metách také. Proud přemotivované závodníky snáší dolů, na pokyn startéra kontrují s maximální nevolí.
Vzduch prořízne pronikavý jekot sirény, ze stovek pádel vyletí do vzduchu gejzíry vody a takřka kompaktní masa lodí se dává do pohybu. První lajna jede po voleji, všichni za ní v mořském surfu. Tu a tam někdo neuhlídá směr a nebezpečně kříží cestu rozjeté mase. Buď to včas srovná anebo zůstává „pod kopyty stád“.
Blíží se první jez. Choroš mi před startem s nezvykle vážnou tváří sděluje, že je šlajsna od loňska předělaná a že tam možná bude masakr. Nevím, zda mu mám věřit. U Choroše jeden nikdy neví. Vjíždím do jezu a už to vím. Bublinou projíždím v pohodě, ale břehy pod jezem jsou nezvykle hojně lemovány plavajícími loděmi a kajakáři. Kádvojky to schytali slušně, což je vidět i na videu (viz níže)
Voda se pod jezem zklidní, po úvodním surfu nyní nezbývá než začít usilovně pádlovat. Řeka meandruje, snažím se dotahovat vytipované lodě před sebou, tu a tam zase někdo dotahuje mě. Taktizuji, řežu zatáčky, někdy se to chválabohu i vyplatí 🙂
Blížím se k rožmberské šlajsně. Je to úzká ulička s rychle proudící vodou. Při jejím průjezdu si na poslední chvíli všimnu, že v úrovni mé hlavy kdosi vysunul konzoli s kamerou. Strašně rychle se přibližuje. Něco neartikulovatelného zakřičím a konzole se bleskem zasune zpět do davu. Uff.
Až do Krumlova nyní řeka opět jen volně meadruje, mírné proudy střídají tahavé mělčiny, naštěstí jsou tu i krásné výhledy na okolní krásnou přírodu, nutí mě to nesklánět hlavu 🙂
Blíží se přeběh na Pískárně. Jsem rád, že přijíždím ještě před startem žákovské kategorie. To jsou hned 2 dobré zprávy – jednak vyvozuji, že mám relativně dobrý mezičas a jednak řeka nebude zaplněná sprintujícími žáčky a v jezech bude více místa.
Při přistávání špatně odhaduji rychlost raftu přede mnou a lehce do něj nechtěně špicí drcnu. Jeden nic netušící člen posádky ztrácí stabilitu a poroučí se do vody. Fakt sorry 🙁
Po přeběhu už to jde ráz na ráz, zbývá už jen zhruba třetina trati do cíle a je čas přestat šetřit síly. Příjemným zpestřením a zároveň i osvěžením na trase je soustava 6 jezů.
Projíždím poslední jez, do cíle zbývá pár stovek metrů. Píchnu oči do cílové mety a tahám, co to dá.
Písk! A pak ticho.
Sam, který zavodil na Stellaru jako já, už je v cíli nějakou chvíli a pomáhá mi s lodí na břeh. Dojel do cíle v kategorii Seakajak na druhém místě, já na čtvrtém. Na prvních čtyřech místech se tak umístily lodě dvou značek:
1. místo Bora – KickTheWaves, Jonatán Šrámek
2. místo S18R – Stellar, Samuel Djodan
3. místo Bora – KickTheWaves, Tomáš Slovák
4. místo S18R – Stellar, Petr Smítka
Medailistům gratuluji, organizátorům závodu děkuji za parádní akci.
Oproti předchozím rokům se v loděnici předem domlouváme, že letos si Šumavy trošku víc užijeme a zůstaneme do neděle. Sobotní večer věnujeme neskutečně malebnému a neskutečně kosmopolitnímu Českému Krumlovu. Po deváté večerní však už mají místní vyděláno a hromadně zavírají obchody i restaurace. A tak mízíme dožít dnešní hezký den zpět do Rožmberka ke Svatému Martinovi.
V neděli je vody v řece málo, Legati se jdou svést na K2 nad přehradu, zbytek osazenstva vyráží na pěknou pěší túru přes Čertovo Kopyto a Medvědí horu k horskému jezírku u Kapliček.
Víkend se vydařil, voda byla, hory byly, nálada byla, parta taky. Tak zas příště 🙂
Zapsal Petr Smítka
Oficální výsledky závodu
Video ze závodu
- oficiální video
- masakr na jezu ve Vyšším Brodě
- start závodu (Petr Smítka)
- závod od startu do cíle (Petr Smítka)
Obrázky z akce
- fotoportál KVM
- výběr z Facebook (Kotyza, Berka, Doležal, Prouza)
- Luděk Hrbek
- Petr Smítka
