Bouřlivé vody Trnávky 24.09.-26.09.21

Jednou z nejtěžších umělých tratí nejen v ČR, ale na celém světě, je slalomový kanál na říčce Trnava pod hrází vodního díla Trnávka. Nachází se nedaleko Humpolce, kam se před časem přestěhoval všeobecně známý pan Hliník 😀

Voda zde teče sice jenom párkrát do roka, ale když už se tak stane, stojí to za to. Betonové koryto s četnými umělými překážkami vyvolává u vodáků respekt. Přes velké množství skoků, válců a proudů je trať bezpečná a vodáky stále více vyhledávaná.

Letos se stavidla Trnávky otevřela na víkend 24.09.-26.09. a byla to parádní vodácká akce.

Chomutováci si samozřejmě takovouto akci nemohli nechat ujít a po oba dny se snažili s běsnícím živlem najít společnou řeč. Občas se plavalo, občas eskymovalo, ale v pohodě.

A zde je autentický příspěvek od jednoho z účastníků akce – Stankáče:

Dozvěděli jsem se, že letos v „Covidovém roce“ ještě budou pouštět Trnávku. Tak po rychlém obvolávání vyrážíme ve složení Stankáč, Dáša, Tomáš, Roman a Martin s Václavem. Jsem rádi, že se nám podařilo přesvědčit Dášu, dočasně na mateřské dovolené. Rovně to určitě sjede, na tomto hesle se shodli všichni.
Dorážíme v 10:00 za krásného podzimního sluníčka a 21 °C. Při prohlídce kanálu potkáváme Martina a neodpustíme si otázku, zda má dostatečně nafouknuté rukávky, netušíc, že se opravdu při první jízdě vykope z lodi.

Naše první jízda pohoda až na nějaké eskymování z nedostatečné bdělosti a věnování se jízdě na lodi.
Druhou jízdu si Dáša dala pauzu a při třetí bravurně zaparkovala na pneumatikách vlevo nad válcem přes celo řeku. Dopadlo to tak, že Tomáš musel vysednout, doběhnout k ní a opatrně ji sešoupnout dolu. Jelikož sama by to nedala, a ještě hrozilo zaparkování ve válci s pěkným motáním. Dolů to pak sjíždíme na pohodu.
Další jízdu si Dáša znovu dává pauzu a já tu další. Tomáš s Romanem za dopoledne dali 5 jízd.
Dvouhodinová polední pauza nám všem velice prospěla. V polostínu pod plachtou u auta jsem i oko trochu zamhouřili. A již je tady odpolední program. Tomáš nasazuje GO-PRO. Dopoledne na něj zapomněl a byla to škoda. Mohly být zajímavé netradiční záběry.

Pro Dášu byl opět hlavním magnetem válec s pneumatikami v levé části. Jedu za ní stejnou stopu vpravo a stačí jedna vlna těsně nad válcem a je znovu vlevo. Další jízdu to bylo ještě zajímavější o to, že v tomto válci se již motala něčí zelená loď bez jezdce. Tato loď nedovolila Dáše bravurně opustit válec, ten ji totiž stáhnul zpět. Za ní jedoucí Tomáš se snažil Dášu vypíchnout z tohoto válce, bez výsledku a zůstal v něm také. O to samé se pokouším já a po mě Roman. Všichni se stejným výsledkem. Zůstáváme tam všichni čtyři a motáme se opravdu jak klády pod jezem. Jediná Dáša vyplavala, nám ostatním se povedlo vyjet.

Pak už to docela šlo opět až na Dášin poslední výstup na poslední peřeji před „Niagárou“, když najela zezadu pod něčí loď a bylo jí vytrženo pádlo. Kolemjdoucí, co to viděli, tak se velice divili, že si neublížila, protože to vypadalo na náraz obličejem do zádi jezdce před ní. Naštěstí nic takového.
Odpoledne jsme to sjeli 4x, celkem tedy někteří 9x, tj. skoro 5 km na WW IV-V a 5 km na rybníce se závěrečnou vynáškou. No měli jsme toho dost.

Přesto ta byl super výlet a díky Dáše a Martinovi, kteří k nám opět přinesli „Nový svěží vítr“ ohledně plaveb, abychom se tolik nenudili jednoduchým sjížděním a bylo to pestré.

Obrázky z akce

Na závěr pěkné video od Tomáše Fridrycha

Zapsal Petr Smítka

Leave a comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..