Letošní ročník seriálu Alpských řek jsem umístili na pomezí Dolního Rakouska a Štýrska. Thajsky teplé počasí v Chomutově ostře kontrastovalo s drsně severskou předpovědí na víkend. Již za hranicemi jsme však pochopili, kde je pravda a stany po přijezdu do kempu Kernhof za uznalého mručení stavěli v chladivém deštíku.
Chladivý deštík nás provázel v souladu s předpovědí s jisými přestávkami dnem i nocí až do nedělního dopoledne, kdy vysvitlo sluníčko. Takticky jsme nechali stany v kempu proschnout a vrátili jsme se do kempu pro jejich sbalení až odpoledne před odjezdem, kdy se nebem přehnal poslední vydatný déšť a stanům potřebné tekutiny opět doplnil.
Sobotu jsme věnovali řekám Schwarza a Mürz. Díky „vodáckému“ počasí měly obě řeky velice slušný vodní stav a obě se ukázaly v plné své kráse a síle:
Schwarza, vodočet Singerin 15 m3/s (185 cm), den předtím 6 m3/s (160 cm)
Schwarza, vodočet Gloggnitz 27 m3/s (200 cm), den předtím 15 m3/s (180 cm)
Mürz, vodočet Neuberg 22 m3/s (180 cm), den předtím 12 m3/s (155 cm)
Schwarzu jsme si dali na cca 12 km úseku vedoucím soutěskami údolí Hollental. Start u penzionu Singerin u odbočky vrchol Rax, cíl před jezem v Hirschau. Vlídná a přitom čiperná řeka, soutěsky, esíčka s proudem letícím proti skalám, jeskyně, vodopády, peřeje, vlny, nádhera. Zhruba v polovině trasy je jedno vydatně trojkové esíčko, kde peřej v soutěsce ženě přímo na protilehlou skalní stěnu, ale při dobrém najetí „no problem“. Celková doba jízdy 1,5 hod.
Řeku Mürz jsme původně zamýšleli dát na 11 km úseku Frein – Mürzsteg, při obhlídce jsme však zjistili, že v jedné z kaskád v horní části trasy je vzpříčená kláda (kupodivu ji zmiňuje již vodácký průvodce z roku 2003, tenkrát se ale dala přeskočit), a proto jsme nakonec nasedli o cca 2 km níže nad peřejí vodáky označovanou jako tzv. „S-Kurve“. Peřejky, skály, krásné vracáky, překvapené krávy na břehu, ale také trčící rádlovací dráty zhruba v polovině trasy v pravé třetině koryta. Celková doba jízdy 1 hod. Na tomto místě by se slušelo zmínit, že řeka protéká obcí Neuberg, ve které jsou hned 2 zajímavosti: středověký cisterciácký klášter z roku 1327 a bizarní dům od svérázného architekta Friedensreicha Hundertwassera, jehož známé stavby zpestřují i Vídeň či Bratislavu.
Útulná společenská místnost v rámci kempu nás odstřihla od celovečerní deštivé reality za okny, a proto s chutí a ve vzácném suchu jsme zde z německých textů kuli plány na neděli. Mimochodem, obec Kernhof, kde jsme nocovali, se pyšní unikátní Weisse ZOO, ve které jsou k vidění v bílých kožiších velbloudi, tygři, leopardi, klokani či opice. ZOO zároveň nabízí i různá představení, mj. Kameltheater, kde účinkují trénovaní (nikoli však drezúrovaní) velbloudi.
Nedělní Erlauf jsme plánovali sjet v horním 12 km úseku z Erlaufboden soutěskou Toreckklamm i v dolním 8 km úseku od konce soutěsky do obce Kienberg. Shledali jsme, že na horním úseku je několik obtížných míst, která je nutno předem ze břehu prohlédnout, podél řeky však vede pouze pěší stezka, silnice je úplně mimo. Byl sice ideální vodní stav (vodočet Erlaufboden 10 m3/s (230 cm), i přes deštivé počasí poměrně setrvalý stav pro dny před i po), ale zvládnout bezpečně takovýto úsek a užít si jej si zaslouží více času. Proto jsme si jej nechali na příště a sklouzli jsme si jen dolní úsek. K našemu milému překvapení byl vodní terén velice živý a technický – balvany, vracáky, válce, ostrá rozhraní, proskoky, ale také mírumilovné tišiny, unikátně zvrásněné skalní stěny.
Cestu domů jsme si vyšperkovali návštěvou světoznámého poutního místa s bazilikou v Mariazell. K vrcholným zážitkům patřila samozřejmě návštěva výstavní katedrály, dramatické mraky vláčené větrem na okolními kopci a perníková zmrzlina z rukou hezké Sloveny.
Účastníci akce: Martin, Jana, Pepa, Eda (jako řidič) a Petr.
Co říci na závěr? Snad poznámku k našemu „Velkému Bratru“ – navigaci TomTom. Na cestu tam nám jako ideální doporučil trasu přes Dolní Dvořiště, Mauthausen a St.Pölten (cca 480 km), na cestu zpět kupodivu přes Krems, Zwettl a Halámky, 450km. A pak že stroje při tomtéž zadání vyplivují tytéž výsledky. Ale díky této anomálii jsme měli tu čest být svědky dramatického západu slunce, v jehož sousedství se z těžkých ozářených mraků zlověstně klenul trychtýř tornáda (anebo to byl výpar nějaké chemičky či elektrárny). Tornádo zní líp 🙂
Petr
[pe2-gallery album=“http://picasaweb.google.com/data/feed/base/user/113972856604515363965/albumid/5877515151412601185?alt=rss&hl=en_US&kind=photo“ ]
[pe2-gallery album=“http://picasaweb.google.com/data/feed/base/user/113972856604515363965/albumid/5877528814375955361?alt=rss&hl=en_US&kind=photo“ ]
[pe2-gallery album=“http://picasaweb.google.com/data/feed/base/user/113972856604515363965/albumid/5877783094682268017?alt=rss&hl=en_US&kind=photo“ ]
