Před lety Jitka přišla po hlubokých zážitcích ze sjíždění Tanvaldské Kamenice s báječnou písničkou začínající slovy „Když se jela Kamenice, to vám byla veselice, hujája hujája hujajája“
Kamenice patří k nejnáročnějším řekám české kotliny a sjet ji bez „ztráty desítky“ rozhodně není zadarmo.
Na Kamenici je vždycky zima, vždycky se někdo práskne a skoro vždycky si někdo namele.
Ne jinak tomu bylo i letos.
Nepouštělo se do koryta sice tolik vody jako v minulých letech, ale to nijak nesnížilo její punc náročné řeky.
Chomutováci si samozřejmě Kamenici nenechali ujít a v dohodnutý čas byli „na značkách“ připraveni ke zdolání jejích půvabných nástrah.
A měli plné ruce práce, proto tentokrát z vody moc obrázků nemáme. Ale i tak Martinovi díky za ně.
Akce se zdařila, všichni přežili…, i krev skrápla…, nikoli však na vodě, ale při neopatrném pohybu kolem otevřeného kufru auta 😀
Zapsal Petr Smítka, fotil Martin Franc
