Po sněhomrazové vánoční selance přišlo na konci roku do Evropy na nějaký čas jaro. Teploty nekompromisně vylétly až o 20 stupňů vzhůru a Matičku Zemi připravily o líbivý bílý háv.
Z rychle odtávajícího sněhu a slz smutných lyžařů zašuměla říční koryta překvapením.
I my, vodáci, jsme zašuměli překvapením. A pak jsme v teplém silvestrovském dopoledni navázali seajakaky a vyrazili na Ohři. Příroda nám vyšla naproti a trefili jsme se do zrovna kulminujícího průtoku kolem 80 m3/s
Dali jsme si osvědčený úsek z Karlových Varů přes Hubertus na Dubinu. Do tváří nám dul vlahý jarní vánek, pot z tváří jsme smyli v hutných peřejích Hubertusu.
Ohře byla parádní a jen naše. Cestou jsme potkali jen pár labutí, kachen a zmatených včel.
Díky Vikimu za svoz auta ze startu do cíle.
PF2022 !
Zažil a zapsal Petr Smítka
