Tak je tu zase svátek pro vodáky na živější vodě. Ve čtvrtek začnou proplachovat řeku Vltavu od Lipenské přehrady dolu k Vyššímu Brodu a u toho přece nesmíme chybět.
Ráno jsme vyrážíme z Chomutova ve složení 3 x Stankáči + Tomáš Frigo směrem k bivakovací louce u teplárny Loučovice, kde se mj. nachází horký „ Whirpool“ (přepad teplé vody přímo z teplárny asi 55°C), ideální místo pro večerní hodnocení celého dne.
Po rychlém postavení stanu ještě přijíždí Roman s Ivanem a již se vydáváme na start. My pod hráz Lipno a Honza Kunc s Dášou na jez do Vyšáku.
Dáváme 2x úsek s cílem u „Prokopa“. S Tomášem se shodujeme, že je to zatím nějaké slabší. Tedy ve srovnání se sílou peřejí na Oetzu a Venterache, kde jsme byli před 14 dny s Vikim Legatem. Tam bylo o hodně víc vody a větších vln – a já jsem toho měl až na doraz.
Po vymyšlení logistiky se již vydáváme dolů na „ Papírnu“. Bez Romana pak pokračujeme dál a dáváme první jízdu pravých „Čerťáků“ nájezdem do „Okna“.
Všechno jedeme v pohodě a Tomáš s Honzou N. v pohodě projedou i „ Škvíru“, pod ní přisedneme my a frčíme dolu přes „Schody“ – paráda. Dole čeká Roman s autem, ale pustíme se do něj , jak to, že je již převlečen do suchého, když se jede druhé kolo.
Nelení a rychle se převléká, i když přitom pindá, že už nebude voda. Jenže rozkaz zněl jasně.
Když podruhé přijíždíme na „Papírnu“, moc vody v ní už opravdu není. Ale vidíme, že někdo ještě vjíždí i za tohoto stavu do „Okna“……..JEDEM.
Na mě vychází černej Petr se svozem auta, a tak čekám dole v cíli. Asi to byla mela – po příjezdu jsou všichni chlapci plni dojmů a překřikují se, kdo měl větší zážitek. Hlavně Tomáš s Honzou vědí, že prý tu „Škvíru“ za tohoto stavu (cca 10 m3/s) už nikdy nechtějí jet.
Je večer a je o čem vyprávět 😀
A již je tady pátek. Přijíždí Frigo a Martin. Petr + Jirka S. , Honza a Kuba přesedají na raft, guiduje jim Tomáš. Ostatní jedou na plasťácích. Vyrážíme na klasickou horní trať.
„ Železňák“ dáváme všichni v pohodě. Frigo vystupuje u „Wirpoolu“ s tím, že letošní předsevzetí má splněné. „Papírna“ ukazuje, že má větší vlny a Kuba málem vypadává z raftu. Roman na „Papírně“ plave a řeší morál, zda má vůbec na to pokračovat dolů, přes „Okno“. Nakonec se rozhoduje dobře – jede :-). Další jízda pokračuje v pohodě, jsme domluveni, že zastavíme nad zrádnou „Škvírou“ a jako většina vodáků přeneseme, zatímco Tomáš si ji sjede a počká na nás pod ní.
Skutečnost je však taková, že nečeká Tomáš na nás, ale my na něho. To nám bylo divné. Ale jen do chvíle než se objevuje v křoví s řádně zakrvácenou hlavou a rukou a ptá se mě, zda mám tu zelenou vodu NOVIKOV na dezinfekci.
Při ošetřování nám pomalu vypráví, co se událo – nepovedl nájezd a už nahoře věděl, že je to v prd..li. Nekompromisní proud ho hodil doprava na kameny, které vzal hlavou a pravou rukou a ztratil pádlo. Hlavou dolů sjel až pod katarakt, kde zkušeně ( velký obdiv ) zvedl rukama a na kačenku dojel ke břehu. Někdo z okolních vodáků mu zachránil pádlo, takže k materiálním ztrátám nedošlo.
Po této zastávce již zase v pohodě pokračujeme přes „Schody“ dolů.
V cíli mi Tomáš sděluje, že toho má dost, bolí ho navíc rameno, tak ať si klidně půjčím jeho loď na test. V cíli pod Čerťákama na nás čeká Frigo s autem a když vidí zdevastovaného Tomáše, utrousí něco ve smyslu, že je d…. a hlavně ať to hned nehlásí mámě. Prostě standardní situace.
V sobotu dopoledne se na Čerťácích závodí, sledujeme jejich výkony na „Schodech“ a pak se jdeme připravit na odpolední ježdění. Já opět mohu testovat Tomášovu loď. Do „Okna“ tentokrát najíždím víc při pravé straně a dole ve vývařišti dochází k lopingu pozadu a nevyhnutelnému eskymování. Na mysli mi vytanou Tomášova slova, že , že jeho loď není určena k plavání. V cíli při kontrole zjišťuji, proč – protože místo dvou vylehčovacích vaků má v lodi pouze jednu poloprázdnou jitrnici :-/
Druhá jízda začíná v pohodě a opět po přenesení „Škvíry“ (o sjetí jsem letos uvažoval, ale Tomášův karambol mě odradil) vesele pokračujeme dál a na „Schody“. Na vypůjčené lodi je průjezd parádní, ale při ohlédnutí vidím plavat zelenou loď. Říkám si, že to snad to není Roman….
Je.
Začíná boj s vodním živlem o Romanovu loď, jelikož někdo z kluků říkal, že Roman je již na břehu. Loď se po rychlé plavbě zasekne o kámen při pravém břehu. Pepák rychle vylézá ze své lodi a snaží se k ní dostat, ale ta se dá opět do pohybu, tentokrát k levému břehu. Tam ji již Petr s Jirkou dostanou mezi stromy na břeh. Po chvilce přichází Roman a líčí co se stalo.
Prý se zvrhnul na druhém schodu, ještě nad „Rozdělovákem“. Dvakrát se mu nepovedlo vyeskymovat, a tak se po několika úderech od kamenů vykopal z lodi. To ale nebyl dobrý nápad, protože na něj čekal ještě ten největší schod. Na ten, když jsme ho viděli ze břehu, nikdo nechtěl najet ani lodí, natož přes něj plavat. Naštěstí to dopadlo dobře, Roman se při plavání nikde se nešprajcnul a ani moc nepomlátil.
Na opravnou jízdu už nezbývá čas, v řece ubývá voda a vlaky jezdí nepravidelně.
Večer je opět co vyprávět a dělat rozbor s elektronickou tužkou.
V noci se dává do deště, ráno balíme všechno mokré a jedeme domu. Ale to neva, bylo to SUPER.
Napsal a zažil Stankáč
Obrázky z akce
Video z akce (autor Tomáš Frigo)
