Cesta byla dlouhá, 1000 km v jednom směru, tam 14 hod., zpět 12 hod. Ale to je jediná a poslední špatná zpráva. Další zprávy a postřehy jsou již jen pozitivní, až suprové, pozdní léto v Benátské laguně je prostě kouzelné a plné kontrastů. Mystika ranního oparu, ze kterého se klubou benátské věže a tajemně blýskají okénka zaoceánských lodí vyšších než nejvyšší benátská věž. Zrcadlově hladká hladina, která se za kamennou bariérou v mžiku změní v rozvlněný rozvášněný živel. Liduprázdné zasněné ostrůvky kolem Benátek v kontrastu s lodním cvrkotem na Canal Grande. Okázalost paláců na hlavních třídách v kontrastu se sušícími se tangy na šňůrách v nitru města. Rychlá a nervozní motorová plavidla versus pomalý majestát gondol a gondoliérů. A také jiné světy tří ostrovních městeček v laguně – majestátní palácová Venezia, ospalé cihlové dělnické Murano (proslulé výrobou benátského skla) a kýčovitě barevné veselé a milé Burano. Příští rok to dáme znovu. Je co objevovat.
Petr
