Posádka sedí po dvou vedle sebe ve směru jízdy lodi. Bubeník sedí na vyvýšené stoličce na přídi lodi čelem k posádce a údery do bubnu určuje tempo pádlování. Kormidelník ze stoje na zádi řídí loď dlouhým pádlem umístěným mezi dvěma kolíky a jištěným úvazem v laně nebo gumovém lanu.
Záběr můžeme rozdělit do čtyř hlavních fází, které by měly n sebe plynule navazovat.
1. Zasazení
Zasazení je okamžik, kdy zapíchnete list pádla do vody, bezprostředně před vlastním tažením. Správné provedení je klíčové pro to, abyste využili maximum vaší síly. Mnoho nováčků ztrácí hodně energie špatným zasazením. V okamžiku před zasazením je pádlo vytaženo v poloze co nejvíce vpředu s listem těsně nad hladinou. Vaše tělo je nataženo dopředu, jak je to jen možné a vaše vnější rameno je plně nataženo dopředu těsně nad bortem (okrajem) lodi. Vnitřní rameno (to blíž ke středu lodi) je vytaženo nahoru (k uchu) a není vychýleno ani dopředu ani dozadu. Pokud si představíte přímku spojující obě ramena, měla by svírat úhel cca 35 stupňů s vaším sedátkem. Vnější paže je úplně natažena a vnitřní paže je lehce pokrčena, obě připraveny k záběru. Napnutá spodní paže, držící pádlo ve spodní části několik centimetrů nad listem pádla a silná horní paže při zasazení jsou předpokladem pro efektivní tažení zády. Horní (vnitřní) ruka je téměř nad spodní rukou o něco pozadu, tak, že pádlo je z pohledu zepředu téměř kolmo k hladině, resp. lehce sklopeno dovnitř. Díky vytažení spodní paže více dopředu před horní paži směřuje pádlo lehce dopředu. Běžnou chybou je pokrčení horní paže dozadu, čímž vznikne menší přední úhel a odpovídající méně efektivní pozice pro zasazení, což je následováno méně dobře provedeným záběrem. Hlava se pohybuje současně s rameny, takže při zasazení se díváte vpřed a trochu dovnitř, pohled směřuje zhruba k osobě sedící napříč několik pozic před vámi. Při pohledu z boku tvoří paže, pádlo a klíční kost lichoběžník. Záda by měla být rovná, ohyb těla vychází od kyčlí, hrudník by měl být rozevřený a vysazený dopředu k přídi lodi. To je označováno jako „pozice pro zasazení“. List pádla je z této pozice rychle, čistě a hladce „zaříznut“ do vody a ponořen až tam, kde by měla být vaše ruka, dříve než vůbec začnete zabírat. Nesmí to být plácnutí o vodu směrem dozadu, protože tím ztrácíte délku záběru a energii a pravděpodobně tím pocákáte dragona za vámi. Pokud vaše zasazení pádla kohokoliv namočí, děláte to špatně. Udělat super rychlé zasazení a silný záběr bez cáknutí není až tak složité. Pokud to nejde zcela odstranit, tak se snažte dosáhnout pouze velmi malého cáknutí dopředu, ve chvíli kdy návrat pádla přechází do zasazení. Jakmile se list zanoří, měli byste ihned „zavěsit“ zády (ne pažemi) a dostat svaly do tahu a tlaku pro fázi tažení.
2. Tažení
Zavěšení do vody, které ukončuje fázi zasazení a zahajuje fázi tažení začíná ostrým zabráním a rotací zad, spodní ruka funguje jako lano spojující rameno a pádlo. Uvědomte si, že znovu uvádíte do pohybu loď v okamžiku kdy má nejmenší rychlost z celého cyklu záběru. Pokud budete zabírat pokrčenou spodní paží, bude velmi obtížné pořádně zabírat zády, aniž by se paže velmi rychle neunavila. Aby to fungovalo, musí zůstat horní ruka víceméně natažená a ukotvuje horní konec pádla sejně jako je list pádla ukotven ve vodě. Napnutá horní paže umožňuje dosáhnout lepší svislou pozici pádla při zasazení, čímž se přenáší více síly ve směru pohybu lodi a méně ve směru nahoru nebo dolů. Při záběru zády musíte vyvinout maximální sílu zpětnou rotací ramen. Když správně natáhnete spodní paži při zasazení, značně to zvýší délku a sílu záběru a umožní to maximálně využít svalstvo v horní části zad. Po zahájení rotace ramen a tahu zády začněte táhnout spodní paží. Myslete na to, že zrychlení lodě dosahuje maxima. Tažení paží, záběr zad a rotace ramen musí skončit současně. Máme pak tendenci táhnout paží ještě dál po dokončení rotace a tahu zad – to ale vede jen ke ztráta času a snížení rychlosti ve snaze přidat trochu síly. Fáze tažení končí tak, že máte ramena v přímce s lavičkou, spodní paži pokrčenou zhruba do pravého úhlu a loket někde u kyčle. Konečná pozice závisí také na tom jakým tempem jedete. Při nízkém tempu se vracíte do téměř svislé polohy. Při vysokém tempu máte tendenci se nevzpřimovat na konci záběru, protože čím jste vzpřímenější, tím je těžší se rychle natáhnout zpět dopředu. Nicméně při dostatečném tréninku a správných podmínkách je možné provádět rychlý návrat dopředu i ze vzpřímeného zakončení záběru. Uvědomte si, že všechna energie, kterou vytváříte, je přenášena do pohybu lodi prostřednictvím vašich nohou. Pokud budete mít chodidlo vnitřní nohy co nejvíce vpředu, otevírá to úhel vašich nohou a uvolňuje to část napětí ve vašich kvadricepsech (velké stehenní svaly). Myslete na to, že loď postrkujete stehenními svaly, které vytváří „spojení“ s lodí, umožní vám to mnohem silnější záběr. Natahování dopředu a rotaci ramen si usnadníte, když budete mít vnější nohu skrčenou pod lavičkou a díky tomu koleno v nižší poloze. Pokud jste hodně vysocí, měli byste být schopni zaklínit vnější koleno o lavičku před sebou (použijte nějakou podložku, ať si nezničíte koleno). To vám umožní přenášet veškerou energii pomocí stehenní kosti a šetřit tím kvadricepsy, což je příjemnější. Měli byste sedět na přední hraně lavičky (není to pohodlné, pokud nepoužíváte podložku). V opačném případě, když nejste příliš vysocí, měli byste natáhnout a zapřít vnitřní nohu pod lavičku před sebou, což hodně pomáhá. Všichni ostatní se budou muset smířit s bolavými kvadricepsy. Fáze tažení je optimální čas pro výdech, který nám napomáhá ve zpevnění svalového korzetu při záběru a tím lepšímu přenosu síly. Když zabíráte, tak si představte, že list pádla je pevně ve vodě a vy táhnete loď kolem jeho listu. Nesprávná představa je, že táhnete vodu podél lodi nebo protahujete pádlo vodou. Cílem je pohnout lodí, ne vodou. Během záběru se snažte udržovat list pádla jako pevný bod ve vodě. Potřebujete předat maximum síly s minimálním „prohrábnutím“ pádla. Nejlepší způsob, jak toho dosáhnout je mít celý list ve vodě a udržovat tak kolmo pádlo, jak jen to je možné, bez ubírání síly. Pomůže vám k tomu natažená horní paže při zasazení a správné narovnání zad na konci záběru.
3. Vytažení
Fáze vytažení pádla z vody začíná ještě když záda nejsou úplně vzpřímená (jak mnoho, to závisí na rychlosti tempa, nižší tempo = vzpřímenější záda), ramena jsou kolmo k ose lodi a paže pokrčena v úhlu asi 90 stupňů. Mělo by to odpovídat bodu, kdy je vnější ruka cca 10 cm za kolenem, tj. loket je cca na úrovni kyčle. Nepřetahujte za tento bod, hlavní zapojené svaly dosáhly polohy, kdy je jejich práce ještě efektivní, což se za tímto bodem již říci nedá. V této chvíli je pádlo vytaženo kolmo z vody. Obě ruce vytahují pádlo více méně přímo dopředu s náznakem bočního pohybu. Nevytáčejte pádlo zhoupnutím horní (vnitřní) ruky dolů do lodi, je to ztráta času, unavuje to vnitřní rameno a překážíte si s kolegou, sedícím před vámi i vedle vás. Ujistěte se, že při vytahován pádla nevyhazujete vodu za sebe. To se často stává, když máte příliš dlouhý záběr (za úhel devadesáti stupňů). Výhodné je zatlačit při vytahování pádlem lehce dopředu, protože pak přirozeně vyjede z vody bez nežádoucích efektů. Po vytažení by měl být list pádla lehce skloněn dozadu, horní ruka je v nejvyšší poloze z celého záběru. List musí být dostatečně nad vodou abyste při návratu nezachytili o vodu nebo pádlo před vámi.
4. Návrat
Při závodě by během celého cyklu záběru neměla nastat žádná pauza. V tréninku to může být z nejrůznějších cvičných důvodů jiné. Při nízkém tempu může být zařazena krátká pauza nebo uvolnění při ukončení záběru. Nicméně při vysokém tempu je pauza spíš teoretická. V této chvíli jede loď maximální rychlostí, ale začíná díky odporu vody vždy po vytažení zpomalovat. Jak se těla a pádla začínají pohybovat dopředu, zvětší se zpomalení, způsobené do té doby jen odporem vody, díky přesouvání těžiště posádky dopředu a působení setrvačnosti. Pohyb dopředu je po jeho zahájení potřeba udělat tak rychle jak je to jen možné, abyste minimalizovali čas po který loď zpomaluje. Po vytažení z vody se nejdřív natáhne spodní paže a ruka vede pádlo zpět dopředu. Vnější rameno následuje ruku do maximálního vytočení a dosažení pozice pro zasazení. Nesklánějte při návratu hlavu na hrudník, ztrácíte tak čas a zbytečně rozhoupáváte loď. Spíše sledujte horní ruku dragona – háčka (kolega na první řadě sedadel), pokud na ni vidíte nebo případně prvního dragona napříč před vámi. Fáze návratu je optimální pro nádech.
