V koloně 4 mikrobusů jsme se svezli se závodním družstvem k vodáckému stadionu na „Cindě“, odkud jsme se, posilněni podezřelou uzeninou z kiosku, nechali vyvézt na start pod hrází Slapské přehrady. Romantické skalnaté údolí skončilo po 6 km pádlování stojatou vodou Štěchovickou hrází. Pod ní nás čekal lehce tekoucí proud a lehce „nasraný“ labuťák. Opakovanými nálety se snažil vynutit si Frigovu pozornost, což se mu docela podařilo. Na krev však nedošlo, labuťák jen machroval. Minuli jsme ostrov Sv. Kiliána a soutok se Sázavou u Davle, „sváču“ dali na prosluněné hrázi Vranské přehrady. Cinkli jsme o poklidný přítok Berounky a jako správná vrchnost jsme se nechali provést zdymadlem Modřanského jezu. Síle okamžiku s „labutím jezerem“ se vyrovnal jen úsek mezi Vyšehradem a „Jiráskárnou“ s dalšími (tentokrát netečnými) labutěmi a zmatenými všesměrnými vlnami. „Cindu“ jsme dosáhli po 34 km a 4,5 hod., celkem i s „Jiráskárnou 38 km. Podezřelá uzenina v kiosku v cíli moc chutnala.
Petr
[pe2-gallery album=“http://picasaweb.google.com/data/feed/base/user/113972856604515363965/albumid/5734556252200397425?alt=rss&hl=en_US&kind=photo“ ]
